Tomáši, jak dlouho pracujete pro ML Group?
To si pamatuji přesně, od 6.1.2002, takže už šestnáctým rokem a pořád objevuji nové a nové výzvy v mé práci řidiče kamionu.
Šestnáct let je velká část života. Je poslání být řidičem kamionu něco, co jste vždy chtěl nebo jste k tomu došel postupně.
Být řidičem kamionu byl můj sen už od dětství, ale řidičák na náklaďák jsem si udělal až po vojně. Začínal jsem na Avii v masokombinátu, pak si dodělal éčko a začal jezdit pro M+L Logistik, kde pracoval můj kamarád.
Nabízí se otázka na země, které jste již díky své práci navštívil. Jaké to jsou, jaké máte rád a jaké méně?
No tolik jich zase není, protože jezdím na kontejnerech, kde převážně jezdím vnitro. Když už ale mám zmínit nějaké země, tak Německo, Polsko, Nizozemí, Slovensko, Maďarsko a Rakousko. Podíval jsem se ale i do Itálie, Slovinska, Lucemburska a Chorvatska. Moc se mi líbí Itálie a Slovinsko.
Mezi mé méně oblíbené země patří Polsko a poslední dobou také Německo. Německo nemám moc rád, protože není kde zaparkovat, neustále tam panuje silný provoz, kolony, nehody a zloději na parkovištích. Bohužel ale to je problém celé Evropy.
Vzpomenete si na nějaký zážitek z cest, který se vám vryl do paměti?
Jeden z mých zajímavých zážitků z cest je z dob, kdy jsme jezdili pro anglickou filmovou produkci, která natáčela film Letopisy Narnie. Jedna z natáčecích lokací byla ve Slovinsku v Julských Alpách, v městečku Bovec. Měl jsem možnost sledovat stavbu kulis a všeho dění okolo.
Druhý zážitek, na který si vzpomenu, je z filmových ateliérů z Říma. Měl jsem dvě hodiny čas, než produkce vyložila můj náklad, a během těch dvou hodin z velice zachovalého Fiata (Malucha) udělali skoro nepojízdný vrak bez použití násilí.
Poslední otázka se musí týkat ML Group. Je nějaký speciální důvod, proč jste a zůstáváte u ML Group?
Speciálním důvodem bych to nenazval, ale práce na kontejnerech mě baví a s ohledem na můj zdravotní stav, mi vyhovuje.