Eva Bártková v pozici dispečera a Eva Stránská jako disponentka v rozhovoru o své práci.
Jak dlouho pracujete na Vaší pozici a jak jste se k této práci dostaly?
EB: U ML Group pracuji už dva roky a jsem takzvaný „navrátilec“. S nabídkou další spolupráce mne oslovil Ing. Mašín, se kterým jsme byli v minulosti kolegové.
ES: Já jsem také „navrátilec“. Jsou to už čtyři roky, co mi pan Melzer a pan Mašín nabídli práci u „emeláků“. Po sedmi letech, kdy jsem byla na mateřské a působila u jiného dopravce, jsem na tuto nabídku kývla.
Co obnáší práce dispečera a disponenta?
EB: Práce dispečera spočívá především v rozdělování práce řidičům. Musím se postarat o to, aby byli včas na nakládce, dodržovali správné trasy, dopravili techniku na servis. K tomu jsem permanentně v kontaktu s disponenty a technickým oddělením. Vše tak, aby transport proběhl hladce a podle představ zákazníka.
ES: Disponent plní funkci tzv. klientského servisu. Jsme v kontaktu se zákazníkem, staráme se o administrativu od přijetí zakázky až po doručení. Kontrolujeme, jestli byly dodrženy termíny a další smluvní náležitosti. Toto rozdělení dispečinku na dvě části je výhodné zejména v tom, že dispečer se nemusí starat o požadavky zákazníků a může se tedy více soustředit na technické a provozní záležitosti. Samozřejmě to ale funguje i naopak.
Co se týče vaší pracovní náplně, jsou zde ještě nějaké další odlišnosti, mezi disponentem a dispečerem?
EB: Na tuto otázku se těžko odpovídá. Myslím, že práce dispečera je psychicky náročnější, protože musíme být řidičům k dispozici 24 hodin. Kromě práce dost často řešíme i osobní záležitosti řidičů, protože součástí plánování přepravy může být i taková eventualita jako lékař, či různá jubilea, rodinné problémy atd. Zároveň chceme vyhovět zákazníkovi/disponentům a to celé ještě skloubit s požadavky techniků. Jsme taková zrna mezi mlýnskými kameny.
ES: Práce disponenta může budit dojem, že je pohodovější, ale zdání klame. Dnes se všichni potýkáme s nedostatkem řidičů, takže ve chvíli, kdy dispečer nedokáže zajistit plný stav, disponent není schopen plně reagovat na požadavky zákazníka. Nutně pak následuje rozhovor se zákazníkem, který není příjemný ani jedné straně. Také bych ráda dodala, že strastmi řidičů se musíme zabývat i my, protože případné změny je nutné konzultovat se zákazníkem. Vždy se ale snažíme najít řešení, které je výhrou pro obě strany.
Být dispečerem/disponentem se zdá být opravdu stresující. Zažily jste v poslední době i nějakou úsměvnou situaci, o které byste nám chtěly povědět?
ES+EB: Nedávno jsme se s kolegyní pobavily při obědě, kde nás shoda náhod (nebo spíše obsluha) posadila ke stolu s kolegy dispečery z jiné firmy, což jsme ale nevěděly. Během chvilky jsme podle telefonu přilepeného na uchu, rychlého drmolení a logistické hantýrky zjistili, že se jedná o kolegy z oboru. Oni na to přišli během chvíle také a potom už jsme si užili oběd a družný rozhovor.
Prozradíte nám něco o svých klientech? Jaké požadavky na vás mají? Které máte nejraději?
EB: Pracuji pro dva klienty Maersk a Linde. Každý má jiné požadavky. Pro Linde je práce rozmanitější, protože se jedná o ADR zboží a přeprava má větší nároky na řidiče. Snažíme se udržet standardy na vysoké úrovni, a to znamená neustálou práci s řidiči, tak, aby dokázali naplnit nároky a potřeby Linde a práce byla oboustranně uspokojivá. To se nám myslím daří.
ES: Mám na starosti několik zákazníků, jmenovitě Linde Gas, Alliance Healthcare, Penny Market, Unipetrol. Mezi mé oblíbené patří jednoznačně Linde Gas, protože na něm pracuji celé čtyři roky. Umí nás sice všechny potrápit svými požadavky, ale stále patříme mezi dopravce, kteří tato pravidla zvládají nejlépe a to nás těší. Toto je zásluha nejen nás u stolu, ale hlavně našich řidičů, bez kterých by se kola netočila. Důkazem je i druhá dlouhodobá smlouva, kterou naši vedoucí kolegové uzavřeli, kde celková doba spolupráce bude 12 let. Věřím tomu, že až přijde čas, úspěšně uzavřeme další.
Eva Stránská a Eva Bártková v rozhovoru s Petrem Havlem.